Vesmír; Svazek 1 Ottovy moderní encyklopedie

Touhu po poznání kosmického prostoru a jeho souvislostí se Zemí a člověkem můžeme sledovat od úsvitu dějin. Astronomie však vznikla i z praktických potřeb lidí. Umožnila měření času, orientaci na pevnině i na mořích a oceánech a později i ve vzduchu. Byla u zrodu kalendářů všech kultur a zasloužila se o jejich vývoj a zpestření. Její metody umožnily přesně zmapovat planetu Zemi i její části.

Za několik tisíciletí dospěla astronomie na rozhraní středověk a novověku k přesvědčivému popisu podstaty Sluneční soustavy a umožnila velmi přesnou předpověď pohybu a poloh nebeských těles.

V nové době je možno astronomii považovat za fyzikální vědu používající matematicko-fyzikální a technické znalosti k výzkumu rozsáhlých prostor vesmíru. Za pomoci stále dokonalejších přístrojů vynášených kosmickými sondami mimo Zemi lze sledovat děje v neviditelném záření, od rádiových vln až po záření gama, a registrovat částice přicházející z kosmu. Sledování kosmických procesů, které bychom v pozemských laboratořích nemohli nikdy napodobit, astronomie zpětně přispívá fyzikálním a technickým vědám, a tím i pokroku lidstva.

Astronomie zkoumá vesmír i pro své účely. Jak z pojmu věda vyplývá, hlavním cílem je vědět – znát. Nejen pro vědu samu, ale i pro růst všeobecné vzdělanosti. A jedním z velmi žádoucích způsobů je vydávání dobrých rozsáhlých encyklopedií. Takovou bezpochyby je i původní Oxfordská obrazová encyklopedie, jejíž česká podoba se dostává i k českému uživateli.

V jejím českém vydání kolektiv překladatelů a autorů celé dílo vhodně přepracoval. Rozšířil je o nové, v době vzniku anglické předlohy neznámé informace, a jednotlivé hesla uprvil tak, aby byla českému či slovenskému čtenáři bližší. Přidal také desítky samostatných hesel, které v naší astronomické encyklopedie nemohou chybět.

1998, 1. vydání, formát 215 x 280 mm, 216 stran, vázaná, plnobarevná, reprezentativní obálka se zlatým potiskem

Vydavatelství: Ottovo nakladatelství

ISBN: 80-7181-238-2